1932. Anglické venkovské šlechtické sídlo, jeho majitelé, 11 hostů, 20 sloužících, jedna vražda a detektivové. Dokonalý recept na klasický detektivní příběh z pera Agathy Christie.
5 nominací na Zlatý Glóbus.

Píše se listopad roku 1932. Gosford Park je noblesní vesnické sídlo, na které Sir William McCordle a jeho žena – Lady Sylvia McCordle pozvali své blízké a známé za účelem večírku a lovu. V téhle dost excentrické skupince jsou mimo jiné Constance – teta Lady Sylvie, Ivor Novello – bratranec Williama a zároveň známý interpret a skladatel písní, a také Morris Weissman, americký Filmový producent hledající exteriéry pro svůj nový Film. Zatím co stále přijíždějí noví a noví hosté, skupinky pokojských a sluhů zaplňují tichým hemžením kuchyni a prostory v přízemí pod hlavními schody. Jsou mezi nimi: hlavní lokaj Jennings, lokajové George a Arthur, Probert – osobitý sluha Sira Williama, hlavní pokojská paní Wilson, o kuchyň se starající paní Croft a pokojská Elsie.

Ale nic není tak, jak se zdá. Stejně jako mezi právě obědvajícími hosty ověšenými luxusními šperky, ani tak v ložnicích, kde služba každý den pracuje pro blahobyt svých chlebodárců. Když prvních několik dní sledujeme hosty a kolem nich se pohybující lokaje, objevujeme, že každá z osob má své tajemství a že dva na pohled vzdálené světy se postupně prolínají. Stačí zde uvést podivné vztahy, spojující Henryho Dentona, drsného lokaje Morrise Weissmana a tajemného sluhu Roberta Parkse. Hlavně Mary, čerstvě přijatá služebná, je z odhalovaných záhad zděšená. Náhle dochází k vraždě – umírá Sir William. Do Gosford Parku přijíždí policejní inspektor Thompson. Vydává rozkaz, že nikdo nesmí až do vyjasnění zločinu opustit sídlo. Inspektor při vyšetřování zcela ignoruje sloužící Gosford Parku a dopouští se tak obrovské chyby…..

USA FilmS představuje Film Roberta Altmana GOSFORD PARK. Z části se jedná o komedii charakterů, z části o kriminálku. Zároveň je to portrét už neexistující generace a obraz vyplněný sexem, osudem tragických osobností dohnaným až k vraždě, a možná ke dvěma vraždám… Teprve až na druhý pokus se objevují všechna tajemství Filmu.

O FilmU

Představujíc dva světy, současně ten velký, tak i ten malý pod schody, připomíná GOSFORD PARK společnost a styl života, který už dávno zanikl. Ve skoro čtyřicetileté kariéře už Robert Altman mnohokrát prokázal své jedinečné schopnosti vytvářet a řídit ty nejrůznorodější látky. Velmi starostlivě si vybírá herecké posádky pro své projekty, rád a často vytváří příběhy s mnoha hlavními postavami a současně velkým množstvím zápletek. Tenhle Američan se odebral na druhou stranu oceánu aby vytvořil GOSFORD PARK.

Producent Bob Balaban vzpomíná:
Asi tak před dvěma roky jsem dostal nápad na Film, o kterém jsem si byl jist, že režisérem bude Robert Altman. Začali jsme spolu hovořit o vytvoření klasické kriminální zápletky odehrávající se na nějaké usedlosti v Anglii, v průběhu několika málo dní ve dvacátých letech. Od začátku jsme si zakládali na tom, že příběh musí být vyprávěn z úhlu pohledu sluhů a služek.

Altman dodává: Pamatuji si, že jsem tehdy řekl „Už jsem si zkusil všechny žánry, ale detektivku ještě ne. Rád přijímám nové výzvy jako práce s klasickými Filmovými žánry a jejich přetvářením do jiných pohledů. Začali jsme zkoumat témata, přečetli jsme skoro všechny povídky Agaty Christie, ale žádná se nám nezdála být ideální. Záleželo mi na tom, aby to nebyl příběh o tom, kdo zabil, ale raději že se „něco“ stalo.

Začali jsme vytvořením pravidel, kolem kterých se celá ta historka bude odehrávat. Původně jsme chtěli děj zasadit do roku 34 nebo 35, ale došli jsme k názoru, že Hitlerovo dostání se k moci by chtě nechtě muselo mít vliv na děj, takže jsme se nakonec rozhodli pro rok 1932, těsně před Hitlerovu anabázi. Datum mi bylo sympatické i z toho důvodu, že jsem byl už tehdy na světě, tudíž že mohu do příběhu vnést i vlastní zkušenosti a vzpomínky.

Scénárista Julian Fellowes říká: Nejtěžší bylo pro mě vytvořit konkrétní postavy a jejich vlastní charaktery a osudy. Tím hůř, že Balaban naléhal, aby byly postavy absolutně věrohodné. Například mu záleželo na tom, aby detaily všech činností osob umístěných pod jednou střechou Gosford Parku, stejně jak ve světě služby, tak ve světě chlebodárců, byly nefalšované.

Aby už od počátku Filmu byla zajištěna věrohodnost, padlo rozhodnutí natočit celý příběh ve Velké Británii a s kompletním britským hereckým obsazením. Když se koncem roku ohlásil začátek příprav na natáčení, mnohým mohlo připadat divné, že tak klasický americký režisér jako Altman se pouští do typicky anglického tématu. Někteří měli obavy, jestli režisér, který tak ideálně popsal styl country ve Filmu NASHVILLE a který od kuchyně odkryl svět hollywoodských studií ve Filmu HRÁČ, může být tím pravým člověkem aby ukázal subtilnosti GOSFORD PARKU.

Alan Bates – jeden z herců – vysvětluje: Vůbec mi to nepřipadalo divné, protože Robert je především vnímavým pozorovatelem lidského chování, drobných nuancí a také tvůrcem atmosféry a nálad. Tyto vlastnosti se objevují ve všech jeho Filmech, protože přesevše jeho Filmy jsou Filmy o lidech. Jsou realizovány pod jeho bedlivým okem. Vždycky jsem si myslel, že rozumí životu a dobře se bavíc pozoruje svět kolem sebe a to je velmi vzácná ctnost.

Skvěla herecká seskupení jsou pro Altmanovy Filmy určující normou, ale tentokrát bylo nutné vydat se hledat na druhou stranu Atlantiku. Producent David Levy, dlouholetý Altmanův spolupracovník, se vyjádřil o Mary Selway zodpovědné za výběr herců takto: Vůbec nemá špatný vkus a zná snad každého v Londýně. Nikdy před tím jsem nezažil takovou situaci, kdy každý účastník castingu byl zajímavý, skutečný a charismatický. Mary Selway dodává: Nebyl to projekt pro herce, kteří se rádi prochází v prvním plánu. Vyžadovali jsme od nich špetku důvěry a přizpůsobení se postavám. Takové obsazení se nám podařilo najít.

Jak už je u Altmana zvykem, jeho herci se rekrutují z řad hereckých legend i z úplných amatérů. Mezi hereckým obsazením se objevily dvě ženy povýšené britskou královnou do šlechtického stavu. Byly to Maggie Smith a Eileen Atkins. Mezi mužskými šlechtici se objevili Sir Michael Gambon a Sir Derek Jacobi. Mezi příjemná herecká překvapení určitě patří Claudie Blakley a Camille Rutheford. Altman byl ale nadmíru spokojen se všemi herci, kteří se na projektu podíleli. Myslím, že je to proto – říká režisér – že vazba mezi jevištěm a Filmovou scénou je ve Velké Británii velmi silná a herci, kteří se koncentrují především na divadlo ví, co je to skupinová hra. Ve skutečnosti jsou herci v Altmanových Filmech na takovou práci zvyklí a jednoznačně si ji vybírají. Richard E. Grant který s Altmanem spolupracoval dříve už dvakrát (Hráč, Pret-a-porter) říká: Nejvíce se mi líbí ten fakt, že v Altmanových scénářích je tolik individuálních příběhů a my se nemusíme starat, že by naše postava zůstala opomenuta. To je nejvíce demokratický a spolupráci milující režisér, jakého se mi podařilo potkat.

Cliff Owen dodává: Gosford Park je klasickým Altmanovským Filmem, je to Film skupinový, ale ve skutečnosti má každý svůj osobitý charakter, rys. Občas jsem si připadal jako v divadelní hře, protože každý z nás byl denně na place a i když jste neměl zrovna dialog, mohl jste se scény zúčastnit. Robert pracuje vynímečně, prostě jsme každý den věděli, že spolupracujeme s géniem.

Robert Altman vypráví: Ve scénáři Gosford parku je jako v každém mém předcházejícím Filmu několik věcí, které jsou určující pro fabuli. Hodně herců ty scény čte a na plac přichází připraveni, ale já nikdy netvrdím, že se to musí zahrát přesně tak. Každý z herců zná už předem charakter své postavy a já nejsem ochoten to z nich ždímat. Každý z hrdinů ví, kde v Gosford Park bydlí, jaký úkol plní a teprve až když někdo opustí tento rámec, tak si sedneme a hovoříme o tom, kde se stala chyba. To čeho vyžaduji od herce je, aby mi ukázal něco, s čím jsem se dříve nesetkal. Takže vlastně nikdy nemůžu říct, co skutečně očekávám. Vždycky se snažíme každou scénu udělat i nějak jinak, i když byla ta první ideální, protože doufám v takzvanou chybu. Myslím, že většina nejlepších momentů v mých Filmech vzniklo náhodou a nebylo to předem plánováno. Jsou to záběry, kdy se nám daří dotknout se pravdy a já cítím, že divák si je toho vědom.

A Robert Altman na závěr: Režírujíc tenhle Film jsem se bavil jako nikdy v životě.

KDO JE KDO V GOSFORD PARKU

VRCHNOST

Michael Gambon - Sir William McCordle
Kristin Scott Thomas – Lady Sylvia McCordle
Camilla Rutherford – Isobel McCordle
Maggie Smith – Constance komtesa z Trenthamu
Charles Dance – Raymond, Lord Stockbridge
Geraldine Somerville – Louisa, Lady Stockbridge
Tom Hollander – Anthony Meredith válečný veterán
Natasha Wightman – Lady Lavinia Meredith
James Wilby – otec Freddie Nsbitt
Claudie Blakley – Mabel Nesbitt
Laurence Fox – Lord Rupert Standish
Trent Ford – Jeremy Blond
Bob Balaban – Morris Weissman

SLUŽBA

Alan Bates – Jennings
Helen Mirren – Mrs. Wilson
Eileen Atkins – Mrs. Croft
Emily Watson – Elsie
Richard E. Grant – George
Jeremy Swift – Arthur
Derek Jacobi – Probert
Sophie Thompson – Dorothy
Meg Wynn Owen – Lewis
Emma Buckley – May

VETŘELCI

Stephen Fry – inspektor Thompson
Ron Webster – strážník Dexter

OCENĚNÍ GOSFORD PARKU

BAFTA

Nejlepší britský Film roku
9 nominací


GOLDEN GLOBES

Nejlepší režie – Robert Altman
5 nominací


ACADEMY AWARDS

Nejlepší původní scénář
7 nominací


SAG AWARDS

2 nominace


AFI AWARDS

Nejlepší režie – Robert Altman
4 nominace


NY Film CRITICS CIRCLE AWARDS

Nejlepší režie
Nejlepší scénář
Nejlepší vedlejší herecký výkon – Helen Mirren


NATIONAL SOCIETY OF FIL CRITICS AWARDS

Nejlepší režie – Robert Altman
Nejlepší scénář – Julian Fellowes
Nejlepší vedlejší herecký výkon – Helen Mirren


29th ANNUAL EVENING STANDARD BRITISH Film AWARDS

Nejlepší Film


GOLDEN SATELLITE AWARDS

Nejlepší herecké obsazení
5 nominací


LONDON Film CIRCLE AWARDS

Nejlepší Film

NAPSALI O GOSFORD PARKU

Jeden z nejlepších Filmů roku.


Nejlepší Altmanův Film. Scénář nemá v tomto roce konkurenci.

Jonathan FFOREMAN, THE NEW YORK POST

Peter TRAVERS, THE ROLLING STONE