Film vychází z autentických údajů o životě Epifana Drowniaka, který proslul jako naivní malíř Nikifor Krynický. V roce 1960 ho objevil malíř Marian Wlosiński, který se živil výzdobou lázeňských domů v Krynici, kde Nikifor nabízel rekreantům své obrázky. Nikifor se pak usadil v Marianově pracovně a ten, fascinován ryzostí a půvabem jeho výtvarného projevu, se ho ujal. Ve snaze pochopit fenomén zdravotně a mentálně postiženého muže Marian rezignoval na vlastní tvorbu i na rodinný život. Obětavě, bez odezvy a náznaku vděčnosti zajistil Nikiforovi sociální zázemí a v roce 1967 mu zařídil výstavu v prestižní varšavské galerii...jeho dílo znal postupně celý svět.
Výtvarná stránka filmu je odvozena z naivistického vidění Nikifora, kterého v bytostném souznění ztělesnila osmdesátiletá Krystyna Feldman.
Kromě Křišťálového glóbu, tak získal film na karlovarském festivalu také hlavní cenu za ženský herecký výkon.